Každý den jezdíme s kamarády vlakem do školy a moje kamarádka Katka pořád koukala na jednoho kluka, který se jí líbil. Ten kluk pořád koukal z okna, jen občas pohlédl jinam.
   Jednou už jsme to nevydrželi a napsali mu dopis, kde jsme psali, že se Kátě líbí a napsali tam i její telefonní číslo. Pak jsme papírek zabalili a hodili po klukovi. Asi byl zvědavý, protože si dopis hned přečetl. Ještě ten den přišla Kátě SMSka, která byla od ,,prince z vlaku" . Začali si spolu psát a brzy Káťa sebrala všechnu odvahu a k Martinovi, jak se ten kluk jmenoval, si přisedla. Začali si spolu povídat. Martin byl ze začátku trochu stydlivý, protože ze koukal Katce jen na břichno, ale postupně se dostával výš a výš, až se dostal k očím.
  Každý den jezdili spolu a Katka se ujišťovala, že je to její první láska. Na vyznání svých citů si vybrala konec dubna a Martinovi přiznala, co k němu cítí. Ten asi nejprve nevěděl a tak to radši zamluvil. Káťa byla sice smutná, ale nevzdávala se. Jela s ním i odpoledne. Když jsme se pak potkali u dveří vlaku, začala mi vše vyprávět. Šli jsme domů a Katka najednou vykřikla: ,, Já nemám mikinu!" Já se samozřejmě začala smát a Káťa mezitím volala Martinovi, ať jí mikinu vezme k němu.Mikinu jí vzal, ale Káťa si pro ní musela přijet. A tak jela nejbližším vlakem. Asi kolem půl osmé večer mi přišla od Káti SMS, ve které stálo: ,, Ahoj Řepo, je to ON mého srdce a mikiny šampion, má 1. láska! "
   No a mě hned napadlo, že spolu chodí. Jsem ráda, že jim pořád vztah funguje a říkám si, jestli mě taky taková láska někdy potká.